Smolná Dutch Youth Regatta 2012

Po 4 dny (17-20.5.2012) hájila závodnice YCSOS Veronika Živná spolu se třemi kamarády z Brna české barvy na mezinárodním mládežnickém mistrovství Holandska v jachtingu (DYR, Dutch Youth Regatta) ve Workum na IJsselmeer. Závodila ve flotile 300 lodí třídy Optimist. Závod byl vypsán na 10 rozjížděk.

Ve čtvrtek, první den velké 4-denní regaty, nám přinesl velkou smůlu. Slabý vítr fouknul jen krátce, bohužel to však stačilo na odstartování jedné rozjížďky 3 skupin ze 4. Verča byla v té, co startovala první. Vystartovala excelentně a na první stoupačce si vedla dobře. Na jedničku v obrovské konkurenci dojela asi 30. ze 75, na raumu pozici udržela a zvětšila svůj náskok před loděmi jedoucími za ní. Skvěle si vedla hlavně na zaďáku, kde se probojovala až na úžasné 13. místo na závětrné bráně. Katastrofa a hlavně velká smůla přišla až na závěrečné dlouhé stoupačce do cíle, kdy vítr lehnul úplně. V limitu za první lodí, který zde byl jen 15 minut, se nakonec podařilo dojet (záměrně nepíši doplachtit, protože o plachtění to opravdu nebylo) jen 11 lodím v úplném bezvětří, tedy jak jinak, než na nedovolený pohon. I tak Verča skončila jen pouhých 5 m pod cílovou čárou jako 2. s DNF, bývala by byla 13. což by bylo skvělé umístění. Všem ostatním skupinám komise rozjížďku zrušila, takže pouze z Verčiny skupiny mělo do začátku 64 lodí DNF (resp. několik z nich mělo již primárně BFD). Všechny ostatní skupiny měly neodjetou rozjížďku nahrazovat následující den v předpovídaném větru 6-7 m/s. Všichni koučové byli naštvaní na komisi, která měla zrušit rozjížďky všem, tedy i Verčině skupině, protože ani závodníci, co stihli limit, nedojížděli do cíle na vítr. Byli jsme z toho zklamaní a otrávení, ale nevzdali jsme se. Pozitivní bylo, že Verča je už schopná jet se špičkou a nikoliv v zadním voji, jako tu jezdila ještě před rokem.

V pátek se na DYR nejprve dojížděly neodjeté rozjížďky z prvního dne (3 skupiny) a potom se podařilo ještě odjet ve všech skupinách 2. a ve dvou skupinách i 3. rozjížďku. Jezdilo se v pěkném shiftujícím větru o rychlosti 15 uzlů. Později odpoledne ale vítr ustal, a tak dvěma skupinám zbyla 3. rozjížďka na sobotu. Veronika jezdila skvěle a závodila se špičkou závodního pole. S dojezdy 9 a 10 (ze 75) jsme byli velmi spokojení. Potřebovali jsme, aby se dnes odjely ještě v kvalifikaci další 3 rozjížďky, aby Verča mohla škrtnout nešťastné DNF z prvního dne. 

Sobota na DYR byla pro nás dalším smolným dnem. Veronika po únavném čekání na vodě na vítr a pod psychickým tlakem způsobeným nezaviněnou škrtačkou z prvního dne regaty (DYR), vynikajícími dojezdy z 2. dne (9 a 10), které jí naopak dávaly šanci na kvalifikaci do zlaté skupiny a opakovanými starty na černou vlajku měla v dalších dvou rozjíďkách ve slabém přeskakujícím větru smůlu. Ani v jedné z rozjžděk jí na první stoupačce nevyšlo křídlo, přestože se držela taktických rad řeckého kouče Antonise Drosopoulose (s ním jsme se tu měli seznámit před rozhodnutím, zda se od něj Verča nechá koučovat na letošním mistrovství světa v Dominikánské republice). V první rozjížďce se jí podařilo po první stoupačce předjet 15 lodí a nakonec finišovat alespoň na 40. místě (ze 75), v druhé však při snaze zachránit co se dá na zaďáku nabrala do lodi vodu a dojezd na 69. místě bez možnosti škrtačky znamenal konec veškerým ambicím. Díky špatnému větru a hlavně díky špatné práci a nerozhodnosti závodní komise se v kvalifikační skupině nepodařilo odjet 6 rozjížděk potřebných k jedné škrtačce, a tak i vynikající závodníci ze čtvrteční žluté skupiny postižení neregulérními podmínkami v první rozjížďce (cca 60 lodí pro úplné bezvětří bylo skórováno DNF) se propadli v kvalifikaci do stříbrné nebo dokonce bronzové skupiny. Verče na stříbrnou přebývaly pouhé 4 body.

Neděle, poslední den na DYR, byl opět ve znamení do nekonečna opakovaných startů na černou vlajku rušených na poslední chvíli vlajkou AP. Mnoho závodníků ve finálových bojích ve všech čtyřech skupinách získalo BFD. Ve finále bojovaly hned 3 velmi podobně silné skupiny. Ve zlaté bylo kromě několika špičkových závodníků mnoho těch, kteří byli zvýhodněni na začátku kvalifikace tím, že nebyli ve "smolné" žluté skupině a kteří by se do zlaté jinak nedostali, naproti tomu do stříbrné a bronzové skupiny spadlo díky DNF z první čtvrteční rozjížďky mnoho závodníků patřících svými dalšími výkony přinejmenším o skupiny výš. Veronika se dostala do bronzové skupiny o pouhé 4 body. Boje v bronzové skupině byly velmi náročné, zvláště když foukal sice silný (kolem 12-14 uzlů), ale směrově nestabilní vítr s mnoha velkými změnami chvíli zprava, chvíli zleva. Veronika bojovala jako lev, chtěla si zlepšit reputaci, a na výsledcích to bylo znát. Zajela 23 a 8 a což jí nakonec stačilo na oceněné 4. místo. Z letošního otevřeného mistrovství Holandska jsme se vraceli s velmi smíšenými pocity: s pocitem křivdy díky neregulérní první rozjížďce, která zamíchala pořadím tak, že mnoho skvělých závodníků nemělo šanci na dobré umístění, ale také s pocitem, že organizátoři podcenili závod Optimistů a nasadili na něj nekompetentní komisi, která nejen nedokázala dát všem zúčastněným alespoň přibližně rovné podmínky, ale která díky své nerozhodnosti a občas i zjevné zmatenosti neuměla dát závodu potřebný spád, který by umožnil odjet dostatečný počet rozjížděk v kvalifikaci umožňující škrtačku. Na celém závodu bylo znát, že se šetří, mnohdy však na nesprávném místě. Kupř. plachetní směrnice byly k dispozici pouze na internetu, ale ani v jednom jediném exempláři nebyly vyvěšeny závodníkům k dispozici na místě. Arogance komise vůči koučům kritizujícím její rozhodnutí také jistě není příkladem hodným následování. Pěkná trofej ze závodu byla pro Verču jen malou náplastí na všechno, co se tentokrát v Holandsku odehrálo.

-ZiB-